Třídy filtračních elementů

Evropská i česká legislativa pochopitelně řeší danou problematiku velmi podrobně. Pro nás jakožto dodavatele filtrační techniky i pro konečné uživatele jsou podstatné tři následující normy:

  • zákon 361/2007 Sb. – nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci a který z hlediska koncentrací olejových a emulzních aerosolů stanovuje (mimo jiné) dva základní parametry: PEL – přípustný expoziční limit a NPK-P – nejvyšší přípustná koncentrace

Pro olejové a emulzní aerosoly jsou podle tohoto zákona stanoveny tyto limity:

PEL – přípustný expoziční limit 5 mg/m³
NPK-P – nejvyšší přípustná koncentrace 10 mg/m³

Principy filtrace - Přípustný expoziční limit 361Přípustný expoziční limit (PEL) je celosměnový časově vážený průměr koncentrací plynů, par nebo aerosolů v pracovním ovzduší, jimž mohou být podle současného stavu vědomostí a znalostí vystaveni zaměstnanci po zákonem stanovenou pracovní dobu, aniž by u nich došlo i při celoživotní pracovní expozici k poškození zdravotního stavu, k ohrožení jejich pracovní schopnosti a pracovní výkonnosti.

Nejvyšší přípustné koncentrace chemických látek v pracovním ovzduší (NPK) jsou koncentrace látek, kterým nesmí být zaměstnanec v žádném časovém úseku pracovní doby vystaven.

Principy filtrace - grafVýkyvy koncentrace chemické látky nad hodnotu přípustného expozičního limitu až do hodnoty NPK-P musí být v průběhu směny kompenzovány jejím poklesem tak, aby nebyla hodnota přípustného expozičního limitu překročena.

Zjednodušeně řečeno – u obráběcího stroje nebo kdekoliv na dílně NESMÍ být nikdy překročena hodnota 10 mg/m³ a zároveň DLOUHODOBĚ musí být průměrná koncentrace (tedy hodnota PEL) maximálně 5 mg/m³. To zjednodušeně řečeno znamená, že pokud např. při hrubování vyskočí hodnota na pět minut na koncentraci 10 mg/m³, je třeba, aby příslušný pracovník byl dalších pět minut vystaven nulové koncentraci tak, aby mohlo být dosaženo potřebné průměrné hodnoty.

  • norma ČSN EN 779 / 2012 – stanovení filtračních parametrů filtrů atmosférického prachu, a
  • norma ČSN EN 1822 / 2010 – klasifikace a označování vysoce účinných filtrů vzduchu (HEPA a ULPA)

Tyto normy jasně klasifikují jednotlivé filtrační prvky, používané v mnoha filtračních zařízeních. Např. filtrační jednotky ABSOLENT nebo ULT (popř. FILTERMIST) jako výstupní prvek používají HEPA filtry třídy H13, u kterých je normou jasně definováno, že (opět zjednodušeně řečeno) částice o velikosti 0,1 – 0,3 mikrometru budou zachyceny s účinností 99,95 %, tedy že z celkem jednoho tisíce takto velikých částic jich dále do ovzduší pronikne MAXIMÁLNĚ pět. Je důležité si také uvědomit, že tato účinnost časem neklesá – co se v souvislosti s délkou používání mění, je hodnota průtoku; tedy filtr se postupně zanáší, až se zablokuje úplně a jeho filtrační kapacita je zcela naplněna.

Níže uvedené tabulky uvádí účinnost jednotlivých filtračních elementů, pro doplnění jsme dále přidali všeobecné zatřídění částic (podle podkladů fy KS KLIMA – SERVICE a.s.)

Mezinárodní klasifikace vzduchových filtrů

Nová mezinárodní klasifikace vzduchových filtrů dle ČSN EN 779:2012 a ČSN EN 1822:2010

EN 779 Střední stupeň odlučivosti [Am] syntetického prachu [%] Střední stupeň účinnosti [Em] částic 0,4 μm [%] Minimální účinnost (ME u částic 0,4 μm [%])
Skupina filtrů Třída filtrace
Hrubý prach G1 50 < Am < 65
G2 65 < Am < 80
G3 80 < Am < 90
G4 90 < Am
Středně hrubý prach M5 40 < Еm < 60
M6 60 < Em < 80
Jemný prach F7 80 < Em < 90 35
F8 90 < Em < 95 55
F9 95 < Em 70
EN 1822 Celková hodnota pro MPPS částice
(0.1 – 0.3 μm)
Integrální hodnota pro MPPS částice
(0.1 – 0.3 μm)
Skupina filtrů Třída filtrace Účinnost [%]
Průnik [%]
Účinnost [%]
Průnik [%]
Skupina E
EPA
E10 ≥ 85 ≤ 15
E11 ≥ 95 ≤ 5
E12 ≥ 99.5 ≤ 0.5
Skupina H
HEPA
H13 ≥ 99.95 ≤ 0.05 ≥ 99.75 ≤ 0.25
H14 ≥ 99.995 ≤ 0.005 ≥ 99.975 ≤ 0.025
Skupina U
ULPA
U15 ≥ 99.999 5 ≤ 0.000 5 ≥ 99.997 5 ≤ 0.002 5
U16 ≥ 99.999 95 ≤ 0.000 05 ≥ 99.999 75 ≤ 0.000 25
U17 ≥ 99.999 995 ≤ 0.000 005 ≥ 99.999 9 ≤ 0.0001
Skupina filtru Třída filtrace Vlastnosti na příkladu odloučených látek Doporučení pro použití vzduchových filtrů
G
Filtry pro hrubý prach.
Účinné pro částice ≥ 10 μm
EN 779
G1
G2
Listy, hmyz, textilní vlákna, písek, létavý popílek, vodní kapky, vlasy … Pouze pro nejjednodušší použití (např. jako ochrana před hmyzem).
G3
G4
Květní pyl, mlha … Odpadní vzduch ze stříkacích kabin a kuchyní.
Ochrana proti znečištění pro klimatizační a kompaktní přístroje (např. okenní klimatizace, ventilátory).
Předfiltry pro filtrační třídy F7 až F8 (nutné pouze u silně znečištěného vstupního vzduchu)
Předfiltry a filtry cirkulujícího vzduchu pro zařízení civilní ochrany.
F
Filtry pro jemný prach
Účinné pro částice ≥ 1 μm
EN 779
M5
Výtrusy, cementový prach.
Částice, které způsobují skvrny nebo usazování prachu.
Filtry venkovního vzduchu pro prostory s nejnižšími požadavky (např. dílenské haly, skladovací prostory, garáže).
Předfiltry pro třídy filtrace F8 a F9
M6 Větší bakterie, zárodky na nosných částicích
PM 10 – prach
Vstupní filtry pro prostory s nízkými požadavky (např. prodejní prostory, určité výrobní prostory).
Předfiltry pro třídy filtrace F9 a E10.
Filtry odvodního vzduchu před výměníky tepla.
F7
F8
Nahromaděné saze.
Tzv. prach procházející plícemi, PM 2,5 – prach, cementový prach (jemná frakce)
Filtry cirkulujícího vzduchu ve větracích centrálách.
Koncové filtry v klimatizačních zařízeních pro střední nároky, např. obchodní domy, kanceláře a určité výrobní prostory.
Předfiltry pro třídy filtrace E11 a E12
F8
F9
Tabákový kouř (hrubé frakce). Kouř kysličníků kovů (hrubé frakce), olejový kouř, bakterie Koncové filtry v klimatizačních zařízeních pro vyšší nároky, např. kanceláře, výrobní prostory, rozvodné centrály, laboratoře.
Zařízení vnějšího vzduchu v nemocnicích.
Centrály výpočetní techniky.
Předfiltry pro třídy filtrace H13, H14.
Předfiltry pro adsorpční filtry (např. filtry s aktivním uhlím).
Předfiltry ve farmaceutickém průmyslu (dbát na certifikační předpisy).
H
Filtry pro mikročástice
Účinné pro částice ≥ 0,01 μm
EN 1822
E10
E11
Zárodky, tabákový kouř, kouř kysličníků kovů, viry na nosných částicích, saze. Koncové filtry pro prostory s vysokými požadavky (např. pro laboratoře a nemocnice).
Koncové filtry pro „čisté prostory“ tříd ≥ ISO 7 ve farmaceutickém, potravinářském, optickém průmyslu a v průmyslu lehkého strojírenství.
E12
H13
Olejový kouř ve stavu vzniku. Aerosol – mikročástice, radioaktivní aerosol, zbytky výparů z mořské soli. Koncové filtry pro nemocnice s vyššími požadavky, avšak bez předpisu o zkoušce netěsností.
Koncové filtry pro prostory v potravinářském, elektronickém, farmaceutickém průmyslu.
Filtry odvodního vzduchu v zařízeních jaderné techniky.
Koncové filtry pro „čisté prostory“ tříd ≥ ISO 5.
Koncové filtry v civilních ochranných zařízeních.
H14 Aerosol – mikročástice, viry. Koncové filtry pro „čisté prostory“ tříd ≥ ISO 4.
Koncové filtry pro farmaceutický průmysl a nemocnice s nejvyššími požadavky a předpisem o zkoušce netěsností.
U
Filtry pro mikročástice
EN 1822
U15
U16
U17
Aerosol – mikročástice. Koncové filtry pro „čisté prostory“ tříd ≥  IS0 3.
Koncové filtry pro „čisté prostory“ tříd ≥  IS0 2.
Koncové filtry pro „čisté prostory“ tříd ≥  IS0 1.